Dneska budeme hovořit o tom, jak správně vsadit na jistotu. Nebude čas nořit se do experimentálněji pojatých záležitostí a spoléhat na to, že se hned na první dobrou (možná) trefíme do černého. Bude to jako zaskočit si do své oblíbené hospody, kde leta letoucí kvasí a v poháru pění stále ten stejně dokonalý pastry sour, který vás ještě nikdy zklamat nedokázal. Se stejným pocitem se poslouchají i deathmetalové nahrávky, jež k nám pravidelně exportuje švédské království. Velká většina z nich příjemně pobaví, zasytí a dokonale potěší náš sluchový aparát. Víme, co čekat a ve většině případů to také dostaneme. Stejně to je i s DARKENED a jejich třetí dlouhohrající deskou "Defilers Of The Light". Pokud však rovnou čekáte středověké chrastění ze Sunlightu, doporučuji vám zde setrvat a přečíst si trochu více, neb tahle nahrávka sice má své klasické polohy, leč zároveň není tak úplně tradiční.
Pokud si sousloví "třetí album" automaticky asociujete se sestavou plnou odrostlejších mlíčňáků, děláte chybu. V sestavě DARKENED najdeme hned několik zajímavých person, které kdysi dávno pomáhaly formovat švédskou scénu. Na soupisce totiž figurují Tobias Cristiansson (DISMEMBER, GRAVE, NECROPHOBIC...), Linus Nirbrant (A CANOROUS QUINTET, THIS ENDING, GUIDANCE OF SIN...) a bubeník Perra Karlsson (NOMINON, IN AETERNUM, THORIUM...). Od samého začátku jsou jejich letité zkušenosti znát. První regulérní skladba po vybrnkávacím intru, titulní "Defilers Of The Light", musí v těchto dnech hrát snad ve všech obchodních centrech od Malmö až po Kirunu. Ta skladba má všechno, výrazným melodickým riffem podepřený refrén, nejrůznější zjemňující vsuvky i pekelným plamenem očazenou kytaru jako vystřiženou z dílny NECROPHOBIC okolo alba "Bloodhymns" (2002). Nutno podotknout, že moment připomínající tvorbu kultovní black/deathmetalové formace okolo Sebastiana Ramstedta zůstává v tracklistu osamocen, jelikož od třetí položky níže se tvorba DARKENED začne pomalu ale jistě stáčet směrem k výpravnějším, melodičtějším a stále košatějším polohám. Konstrukce, na které je tvorba seveřanů vystavěna, je sice skromná, ale o to více robustní. Pořád ji někde na pozadí cítíte, ale zároveň vnímáte, jak ji DARKENED dekorují stále hustším a vrstevnatějším lesem nejrůznějších doplňků. Je to jako když si koupíte vánoční stromeček, ideálně stabilní jedličku o několika málo větvích, kterou pak následně s pověřením decentního zdobení deponujete do ženských rukou, jež ji však v kontrastu s vašim očekáváním pokryjí vyššími desítkami ozdob nejrůznějších tvarů a barev.
Oživující prvky jsou samozřejmě vítány, leč nesmí jich být až příliš mnoho. "Defilers Of The Light" mi místy připomíná desky typu "Womb Of Lilithu", které jsou delší, ohromně košaté, nicméně na úkor této barevnosti trochu zanedbávají ústřední dějovou linii a ztrácejí potřebný flow. Do téhle zapeklité situace se dostaneme ve druhé polovině nahrávky, kdy uvízneme mezi trojicí bohatě aranžovaných skladeb, z nichž vyčnívá šest a půl minuty dlouhý epos "Masses Of Void Observance". Kompozice je až meditativně pojatá, hustě prošpikovaná neposednou, kadeřavou kytarou, která nevydrží alespoň chvíli v klidu. Síla melodií je zásadní i v "On We Slaughter" (kde decentní chytlavý motiv DARKENED zčistajasna vytáhnou výše než Petřín) a také "Dead Inside", v jejímž závěru se na dýchánku sejdou kytara, neposedná basička a klavír a téměř intimně si spolu zaexhibují. Situaci pak vrací do normálu závěrečná regulérní položka "As Apocalypse Dawns" a názorně ukazuje, že severská deathmetalová šestistrunka nepatří do masážního studia, ale pouze a jen do plesnivé krypty. Právě z tohoto nehostinného místa se line i výtečné mručení Gorda Olsona (mimochodem zpěvák je původem Kanaďan), jehož hrdlo s přehledem zvládá hned několik vokálních disciplín. Nejvíce prostoru dostává středně hluboký growl, který se místy potápí do větších hloubek a místy je naopak vytažený, pokrytý silnou vrstvou rzi. Nutno podotknout, že všechny polohy jsou poměrně srozumitelné, takže budete mít dost šancí zorientovat se v tradičně pojatých textech. Barva i frázování Olsonova vokálu občas připomene pověstnou hladkou vikingskou tvářičku jistého Johnnyho Hedlunda. UNLEASHED ale často trčí i z hudby samotné, jednodušší houpačky a odsekávačky jako by vypadly z jejich kovárny. Další přirovnání však více než ve velké švédské čtyřce musíme hledat trochu jinde, protože DARKENED nemají úplně typický "chainsaw sound" made in DISMEMBER, ale spíše připomenou masivní zvuk britské školy na čele s BOLT THROWER nebo MEMORIAM.
"Defilers Of The Light" je velmi pestré a nadstandardně melodické OSDM album s výraznou archaickou patinou. Pokud si poslechnete tradiční severskou deathmetalovou desku, často máte po dvou, nejpozději třech protočeních úplně jasno. DARKENED jsou ovšem jiná káva, i s dalšími poslechy se za rohem postupně vynořují motivy, kterých jste si minule nedokázali všimnout. Deska si zachovává old schoolový feeling, ale zároveň je chytře poskládaná a do nejmenšího detailu propracovaná (někdy dokonce až příliš). A to je v tomto žánru poměrně nevšední záležitost.